„Nechte děti přicházet ke mně…“ Marek 10:14
Marek zaznamenává: „Tu mu přinášeli děti, aby se jich dotkl, ale učedníci jim to zakazovali. Když to Ježíš uviděl, rozhněval se a řekl jim: ,Nechte děti přicházet ke mně…‘ Objímal je, vzkládal na ně ruce a žehnal jim“ (Marek 10:13-16). Všimni si tří věcí:
1) Ježíš nikdy nebyl tak zaneprázdněn, že by neměl čas pro nějaké dítě. Do doby, kdy je dítěti pět let, se naučí 75 % všeho, co bude v životě vědět a znát. A do doby, kdy je dítěti osmnáct let, je jeho mysl pevně ustálená jako forma. Dokonce, i když nemáš své vlastní děti, snaž se být ukázkovým příkladem pro každé dítě, které kolem tebe projde. Povzbuzuj je. Ježíš to dělal!
2) Ježíš obdivoval děti kvůli jejich schopnosti důvěřovat. My dospělí toho tolik víme, ale tak málo věříme. Komplikujeme víru. Filtrujeme ji přes náš intelekt nebo naše životní zkušenosti. Racionalizujeme svou víru tak, že říkáme: „Ano, vím, že to Bůh zaslíbil, ale…“ Ježíš řekl: „…kdo nepřijme Boží království jako dítě, jistě do něho nevejde“ (Marek 10:15).
3) Ježíš děti miloval a povzbuzoval je: „Objímal je, vzkládal na ně ruce a žehnal jim“ (Marek 10:16). Úžasné! Ty děti nikdy nezapomněly takovou zkušenost. Představ si, že by ses ohlédl na okamžik ve svém životě, kdy tě Pán zvednul, držel tě ve svém náručí, položil na tebe ruce a požehnal ti.
Co z toho vyplývá? Pokud to v tomto zaneprázdněném světě myslíš vážně s tím, že chceš být podobnější Ježíši, pak se musíš naučit milovat děti.