„…skutek rukou se člověku vrátí.” Přísloví 12:14

Jedna paní řídila auto po vedlejší silnici v dusném, horkém počasí a projela kolem staršího muže, který se pokoušel vyměnit prázdné kolo. Když je žena sama, nikdy není opatrnosti nazbyt; nicméně doufala, že někdo zastaví. Když nikdo nezastavil, jela zpátky a našla starého pána slabého a zpoceného. „Děkuji,“ lapal po dechu. „Modlil jsem se, aby někdo zastavil.“ Žena zavolala ze svého mobilního telefonu o pomoc a čekala s ním. Představil se jako Bill Krumweide, mluvil o své rodině a svém koníčku, což bylo sbírání antického vybavení na farmách. Nabídl jí, že jí zaplatí, ale milosrdná žena řekla: „Pouhé vědomí, že jsem byla odpovědí na modlitby, mi stačí.“ O deset let později měla stejná paní starosti kvůli svému stárnoucímu otci, který se už déle nemohl starat o rodinnou farmu. Když telefonovala do dobrovolnické organizace a prosila o pomoc, přijeli čtyři muži s těžkou výbavou a strávili tři dny setbou obilí. Jeden z těch mužů vypadal povědomě, a když se představil, uvědomila si proč. Ukázalo se, že to byl syn onoho starého muže, byl to Bill Krumweide mladší. „Díky za to, že jste tehdy otci pomohla,“ řekl. „Já jsem ten, kdo je dlužníkem,“ odpověděla žena. „Je úžasné, že jedna laskavost následuje druhou a spojuje naše rodiny poutem vděčnosti. A začalo to…modlitbou starého muže.“
Co uděláš, to se k tobě vrátí: „…skutek rukou se člověku vrátí“ (Přísloví 12:14). Bůh nás odměňuje „podle našich činů“ (viz Přísloví 24:12). Nežiješ ve vzduchoprázdnu. Bible říká: „Víte, že Pán odmění každého, kdo něco dobrého učiní…“ (Efezským 6:8).