„Prosím vás, bratří…abyste všichni byli svorni…“ 1. Korintským 1:10
Pokud utíkáš ze vztahů pokaždé, když začnou být problematické, pak si zvykni na svou vlastní společnost – to bude jediná společnost, jakou budeš mít! I ten nejlepší vztah, ve který můžeš doufat, bude nedokonalý a takový, že na něm budeš muset denně pracovat. Vztahy nemohou být založeny na neustálém vzájemném dívání se do očí, ale na závazku milovat se navzájem a na ochotě usilovat o pokoj. Ježíš řekl: „Blaze těm, kdo působí pokoj…“ (Matouš 5:9). Všimni si, že „působení pokoje“ je práce, ale odměna stojí za to. Vztahy vždycky stojí za to, aby byly obnoveny. Bůh chce, abychom si vážili našich vztahů a ne abychom je ukončovali pokaždé, když se objeví problém. Pavel napsal: „Je-li možno povzbudit v Kristu, je-li možno posílit láskou, je-li jaké společenství Ducha…buďte stejné mysli, mějte stejnou lásku, buďte jedné duše, jednoho smýšlení…“ (Filipským 2:1-2). Naše schopnost dobře spolu vycházet je známkou duchovní zralosti. Bůh chce, aby Jeho rodina byla známá pro svou lásku. Hádky a hašteření vysílají špatný signál světu, který se dívá. Pavel byl zahanben, když se církev v Korintu začala rozdělovat do soupeřících částí a začali se předvolávat navzájem k soudům. „K vašemu zahanbení…,“ napsal. „Cožpak není mezi vámi nikdo rozumný, kdo by dovedl rozsoudit spor mezi bratřími?“ (1. Korintským 6:5). Byl šokován a zklamán, že nikdo nebyl dost zralý na to, aby pokojně vyřešil konflikt. Proto napsal: „Prosím vás, bratří, pro jméno našeho Pána Ježíše Krista, abyste všichni byli svorni…“ (1. Korintským 1:10).