„…každý člověk ať je rychlý k naslouchání, ale pomalý k mluvení…“ Jakub 1:19
Chceš se stát dobrým vedoucím? Staň se dobrým posluchačem! Zde jsou dva příběhy, které vyprávějí o tom, co se stane, když si neuděláme čas k naslouchání.
Ten první příběh je od mladé ženy zraněné vedoucím, který ji neustále přerušoval:
„Očekávali jsme, že počká a odpoví nám na důležité otázky související s naší prací. Mnohokrát ale odešel, když jsme byli uprostřed věty, a nic neslyšel.“
Další příběh je od sborového vedoucího mládeže, který byl vyhozen: „Poté, co jsem tam sloužil Pánu po dva roky, jsem byl zavolán na setkání starších sboru. Vytáhli seznam všech věcí, které jsem udělal špatně během posledních dvou let. Většina věcí, které řekli, byla pravda, protože jsem byl v této práci úplně nový. Pak požadovali můj odchod. Tehdy jsem si uvědomil:
1) Ani jednou nikdo neprojevil dost péče, aby mě učil nebo pastýřsky vedl.
2) Ani jsem netušil a nedostalo se mi žádného varování, že dělám něco špatně.
3) Vedoucí sboru nikdy nebudovali vztah s dalšími služebníky.“
Proč je pro některé vedoucí tak těžké naslouchat? Protože vedoucí rádi mluví, a když získají více autority, existuje pro ně nebezpečí si myslet, že mají menší důvod naslouchat.
Vedoucí mají totiž ve své podstatě sklon se vzdalovat z předních řad bitev. Ale aby zvítězili, musí neustále naslouchat těm, kdo jsou v zákopech, jsou závislí na těchto informacích a podle nich činí moudrá rozhodnutí. Než byl Ezechiel způsobilý prorokovat nebo vést Boží lid, napsal: „…seděl jsem tam po sedm dní – přemožen. Když uplynulo sedm dní, stalo se ke mně slovo Hospodinovo…“ (Ezechiel 3:15-16, přel. z angl.).