„Pomoc mi přichází od Hospodina…“ Žalm 121:2
Pokud toužíš konat Boží vůli, ale nečerpáš z Jeho síly, selžeš navzdory svým schopnostem, svým kontaktům a zdrojům. Musíš rozvíjet narůstající závislost na Bohu. Nemůžeš sedět stranou a očekávat, že On všechno pro tebe udělá. Byl jsi povolán k tomu, abys vykročil ve víře, poslouchal Jeho pokyny – a potom Mu důvěřoval, že výsledky budou dobré. Závislost na Bohu by měla být tvým cílem, ne soběstačnost! To vyžaduje modlitbu: „Pane, jsem v pokušení dělat věci ve své vlastní síle, ale nelíbí se mi výsledky. Uč mě usilovat o znamenitost, ne o všemohoucnost; maximalizovat svá obdarování a minimalizovat své ,já‘. Připomínej mi, že mi nikdy nedáš úkol, který nevyžaduje poslušnost a Tvoji uschopňující milost.“ Žalmista volal: „Moje pomoc přichází od Hospodina“ (viz Žalm 121:2). Zamysli se: pokud On je Pánem každé situace a slíbil, že ti pomůže, potom tvoje vítězství je jisté. Do potíží se dostáváš tehdy, když si myslíš, že to můžeš zvládnout bez Něj nebo s Jeho omezeným vlivem. Ježíš řekl: „Syn nemůže sám od sebe činit nic než to, co vidí činit Otce“ (Jan 5:19). Ježíš věděl, že nemůže dělat nic nezávisle na Otci, takže se o to nikdy ani nepokoušel. My sice citujeme verš: „…neboť beze mne nemůžete činit nic“ (Jan 15:5), ale přesto pak jdeme ven a jednáme, jako kdyby všechno záviselo na nás. A co se stane? Spadneme a natlučeme si nos. Proto se nauč pravidelně se zastavit a zeptat se sám sebe: „Na kom jsem závislý?“ Potom odpověz: „Na Tobě, Pane!“