„…upadne-li někdo z vás do nějakého provinění…“ Galatským 6:1
Pavel píše: „…upadne-li někdo z vás do nějakého provinění, vy, kteří jste vedeni Božím Duchem, přivádějte ho na pravou cestu v duchu mírnosti…“ Všimni si slov „upadne-li“. Mnozí z nás, kdo klopýtáme, jsme si kdysi mysleli: „To se mi nikdy nestane.“ Ale stalo se to. V okamžiku slabosti jsme se vzdali zlému. Když se to stane někomu z Boží rodiny, máme zodpovědnost obnovit ho bez ohledu na charakter hříchu. V Písmu má slovo „obnovit“ léčivý podtext. Zobrazuje to lékaře, který rovná zlomenou končetinu. K tomu, abychom někoho duchovně obnovili, musíme mu pomoci několika způsoby:
1) Musíme mu pomoci uvědomit si jeho selhání. Po aféře s Bat-šebou se David modlil: „Doznávám se ke svým nevěrnostem…“ (Žalm 51:5).
2) Měli bychom mu pomoci přijmout zodpovědnost za jeho hřích. I když někdo jiný mohl být přispívajícím činitelem, jsme stále zodpovědní Bohu.
3) Musíme mu pomoci činit pokání. Pokání zahrnuje hlubokou lítost, obrácení se pryč od hříchu a pohyb správným směrem.
4) Musíme mu pomoci k obnovení. Ten, kdo udělal něco špatného, potřebuje korekci, pokud je to možné. Můžeme mu pomoci skrze nápravu zesílit.
Skrze selhání nás Bůh učí lekce, které nám brání zatoulat se do podobných situací v budoucnu. Můžeme dotyčnému pomoci reagovat na Boží korekci vděčností. Připusťme, že to není snadné, ale když člověk pochopí Boží záměr v takovém vedení ke kázni – že může mít „…podíl na své svatosti“ (viz Židům 12:10) – začne děkovat svému nebeskému Otci za Jeho milující nápravu. Opravdu, chrání ho to před jakýmkoliv kořenem hořkosti rychle rostoucím jako následek hříchu.