„…odložil svrchní šat…“ Jan 13:4
Děláš si starost s tím, že kdyby lidé znali tvé skutečné „já“, že by tě neměli rádi? Nebo že když si přestaneš dávat pozor, budeš ponechán „větru napospas“? Pokud jsi vyrůstal v šedesátých letech, možná si pamatuješ na píseň „Eleanor Rigby“. Je o dobrovolně přijaté izolaci, která pochází z pokusu splynout s davem. Mluví se tam o „tváři, kterou uchováváme ve sklenici vedle dveří“. Když se pokoušíme vypadat každý den „normálně“, může to být vyčerpávající. Bible říká, že Ježíš „…odložil svrchní šat…a začal učedníkům umývat nohy…“ (Jan 13:4-5). Byl ochoten stát se „průhledným“ a dovolit jim, aby viděli, kdo skutečně je.
Jeden spisovatel ve své knize píše: „Musím vám říci – že poté, co hraji fotbal a trávím hodiny v zatuchlých šatnách – je mnohem snadnější se svlékat, když se svlékají ostatní, než vstoupit do ředitelské zasedací místnosti a vysvléct se tam. Je to tím, že vaše zóna pohodlí je zde zničena, protože se cítíte jako ten jediný, kdo je nahý. Ježíš učil mocnou lekci. Zvedl se od večeře a začal se svlékat před muži, kteří byli stále zcela oblečeni. Problém je v tom, že…nechceme být viděni jako ti jediní, kdo mají problémy a potřeby. Ale strach být jiní vás může zamknout do vězení přetvářky. Ježíš udělal krok, kterého by se málokdo odvážil. Odložil svrchní šat (svoji image) před těmi, které chtěl inspirovat a vyučovat. Skutečná služba začne v okamžiku, kdy přestaneme na sebe navzájem dělat dobrý dojem a řekneme: ,Takovýto ve skutečnosti jsem!‘“