„Vozy faraónovy i jeho vojsko svrhl v moře…“ 2. Mojžíšova 15:4
Faraón zotročoval Izrael po čtyři sta let. Právě tehdy, když si Izraelci mysleli, že faraónovi utekli, znovu se objevil u Rudého moře. A tam Bůh zasáhl a způsobil, že zpívali: „Vozy faraónovy i jeho vojsko svrhl v moře…“ (2. Mojžíšova 15:4). A Bůh chce udělat totéž pro tebe. Bez ohledu na to, co se stalo, může tě provést danou situací a vložit ti do úst novou píseň. Stane se to rychle nebo snadno? Ne, projdeme různými způsoby a různou rychlostí. Jak se Izraelci dostali přes Rudé moře? Krok po kroku! Ale když se dostali na druhou stranu, voda se stala dělící čarou mezi jejich minulostí a jejich budoucností. Ale aby ses dostal za svou minulost, musíš odpustit a stále odpouštět, dokud minulost nad tebou neztratí své sevření. Musíš povstat a prohlásit, že moc, kterou tyto staré záležitosti nad tebou měly, je zlomena. Ježíš zaslíbil, že až se Jeho Slovo ohledně těchto záležitostí stane tvým slovem, tvé okolnosti se začnou měnit (viz Marek 11:23-26). Proto učiň Boží Slovo tím konečným slovem! Ale dávej si pozor, staré vzpomínky se budou pokoušet vyjednávat další dohodu a budou zjišťovat, jestli to myslíš vážně s posunutím se dopředu. Pavel píše: „Tak i vy počítejte s tím, že jste mrtvi hříchu…“ (Římanům 6:11). Ne, smrt sama o sobě neznamená konec; potřebuješ pohřeb. Proto stanov čas, místo a náhrobní nápis, který říká: „Minulost končí právě tady!“ Řekni faraónovi: „Tvoje vojsko a tví duchové mě už nemohou zranit,“ a posuň se dopředu!