„…jen to dělám…“ Filipským 3:13, přel. z angl.
Polož si dvě otázky:
1) Chci to nejlepší, co Bůh pro mě má? Není snadné vstát brzy, zatímco druzí spí, a připravit se na těžký úkol. Zjistíš tak jako Ježíš, že je těžké najít lidi, kteří budou při tobě stát, zatímco ty se připravuješ. Ale nemůže se konat žádná oslava, pokud nebyla příprava. Ne každý je schopen vypořádat se s úspěchem. Někteří by raději měli klid; nemají rádi kritiku a neunesou tlak. Ale pokud chceš to nejlepší, co Bůh pro tebe má, můžeš to mít. Pokud po tom toužíš, cena tě neodradí! Budeš tažen a hnán směrem k cíli.
2) Jak silná je moje touha? Pokud po tom netoužíš, nikdy nepřekonáš překážky. Skutečná síla pochází z očekávání rozníceného výhní nenaplněné touhy. Běžci na dlouhou vzdálenost dělají rovnoměrné, dlouhé kroky a zaměřují se na výdrž – nejen na rychlost. Běží každou část trati, každý úsek, až po hranice svých možností a dávají sami sebe jedné věci – vítězství. Teče z nich pot. V ústech cítí příchuť vyčerpání. Jak se přibližují k cílové čáře, vjede do nich poslední zbytek energie. Je to poslední úsek. Neexistuje žádná omluva; teď nebo nikdy! Aspoň jednou, než tě položí do rakve, dlužíš Bohu i sobě tu zkušenost pocitu v posledním úseku, kdy do toho dáváš všechno, co máš. Vítězství není zadarmo. Pavel píše: „Nevedeme svůj boj proti lidským nepřátelům… Proto vezměte na sebe plnou Boží zbroj, abyste se mohli v den zlý postavit na odpor, všechno překonat a obstát“ (Efezským 6:12-13).