„Věřím Bohu, že tomu bude tak, jak mi oznámil.“ Skutky 27:25
Pavel a dvě stě sedmdesát šest dalších ztroskotali na cestě do Říma. Z tohoto příběhu se můžeme naučit tři důležité lekce:
1) Musíme naslouchat Bohu. Pokud to nebudeme dělat, prožijeme zármutek a ztráty: „…Pavel je varoval: ,Mužové, vidím, že plavba bude nejen spojena s nebezpečím a velkou škodou pro náklad a loď, nýbrž ohrozí i naše životy.‘ Ale důstojník věřil více kormidelníkovi a majiteli lodi než tomu, co říkal Pavel…většina se rozhodla plout odtud dále…“ (Skutky 27:9-12). Všimni si, skutečnost, že je někdo ve většině, nečiní ze špatné věci dobrou. Komu nasloucháme? Znají ti lidé Boha? Chodí podle víry, nebo podle lidského úsudku? Ježíš řekl: „…kdo přijímá toho, koho pošlu, mne přijímá…“ (Jan 13:20).
2) Boží záměry vždycky překonávají lidské plány. Bůh může ve skutečnosti způsobit, že chyby nám poslouží k dobrému. Díky tomuto ztroskotání se Pavel vylodil na Maltě a seznámil místní lidi s evangeliem. Místo toho, abychom se bili kvůli chybám nebo se hádali, kdo má pravdu a kdo ne, pokusme se v tom vidět Boží ruku.
3) Ať jsme ztratili cokoliv, Bůh to může obnovit. „Štědře nás obdarovali, a když jsme měli odjíždět, přinesli nám, co jsme potřebovali na cestu“ (Skutky 28:10). Neomezuj Boha. Použije si lidí k tomu, abychom byli požehnaní – dokonce lidí, které jsme ještě nepotkali. Ježíš řekl: „Dávejte, a bude vám dáno; dobrá míra, natlačená, natřesená, vrchovatá vám bude dána do klína…“ (Lukáš 6:38).
Buďme dobré mysli; Bůh nás provede!