„Nyní propouštíš v pokoji svého služebníka…neboť mé oči viděly tvé spasení…“
Lukáš 2:29-30
Bible říká: „V Jeruzalémě žil muž jménem Simeon; byl to člověk spravedlivý a zbožný… Jemu bylo Duchem svatým předpověděno, že neuzří smrti, dokud nespatří Hospodinova Mesiáše. A tehdy veden Duchem přišel do chrámu. Když pak rodiče přinášeli Ježíše, aby splnili, co o dítěti předepisoval Zákon, vzal ho Simeon do náručí a takto chválil Boha: ,Nyní propouštíš v pokoji svého služebníka…neboť mé oči viděly tvé spasení…‘“ (Lukáš 2:25-34). Příběh o Simeonovi nás učí tři důležité pravdy:
1) Pokud hledáš Pána, nezáleží na tom, jak dlouho to bude trvat, najdeš Ho. A ještě lépe, On najde tebe a dá se ti poznat.
2) Bůh, ne ty, zvolí čas, kdy přijde, a způsob, jakým k tobě přijde. Simeon nemohl vidět Kristovu úžasnou službu během Jeho tří a půl let nadpřirozené moci, protože zemřel ještě před tím. On pouze viděl novorozence v Mariině náručí. Ale viděl Boha, a to mu stačilo.
3) Přestože byl velmi „zbožný“, Simeon si uvědomil, že byl připraven zemřít až když se setkal s Pánem a vzal Ho do náruče. Někteří z nás nechtějí zemřít, dokud nevidí svět. Simeon nechtěl zemřít, dokud neviděl vykupitele světa.
Takže otázka, na kterou musíš odpovědět, je: setkal ses s Pánem? Je tvým osobním Spasitelem? Pouze tehdy, když můžeš správně odpovědět, jsi připraven zemřít.