„A začali se jeden jako druhý vymlouvat…“ Lukáš 14:18

Pojďme se podívat na některé výmluvy, se kterými přicházíme, abychom se nemuseli držet vize, kterou nám Bůh dal:
1) „Sny se nevyplňují obyčejným lidem, jako jsem já.“ Bratři Wrightové chtěli létat. Winston Churchill si představoval svobodnou Evropu. Dr. Martin Luther mladší snil o rasové rovnoprávnosti. Ale nemusíš být světově známou osobností, abys mohl mít vizi. Ne, snaha o naplnění vize je to, co dělá rozdíl mezi obyčejnými a neobyčejnými lidmi. Obyčejní lidé, kteří jdou za svou vizí, žijí neobyčejné životy. Proč to říkáme? Protože Bohem daná vize tě bude motivovat k důležitým změnám ve tvém životě. Nezměníš sám sebe kvůli tomu, že chceš prožít svůj sen; jdeš za svou vizí a ten proces tě změní a změní to, čeho můžeš dosáhnout. Jinými slovy, tvoje vize je obojím, tvým cílem i hybnou silou.
2) „Pokud ta vize není dost velká, nestojí za to, aby o ni člověk usiloval.“ Velikost neurčuje důležitost. Tvoje vize nemusí být velká; jenom musí být větší než ty sám. Matka Tereza řekla: „Všichni nemůžeme dělat velké věci, ale všichni můžeme dělat malé věci s velkou láskou.“
3) „Teď není ten správný čas, abych usiloval o svou vizi.“ Povolení následovat tvou vizi přichází ze dvou zdrojů: od Boha a od tebe samotného. Romanopisec Georgie Eliot řekl: „Nikdy není příliš pozdě na to, aby ses stal tím, kým jsi mohl být.“ Načasování nebude nikdy dokonalé, proto stejně dobře můžeš začít teď. Když to neuděláš, tak budeš příští rok o rok starší a ani o krok blíž.