„Mé tělo touhou po tobě hyne ve vyschlé, prahnoucí, bezvodé zemi.“ Žalm 63:2

Mark Roberts píše: „Na horské túře…jsme si všimli vrcholu, který vypadal, jakoby byl jenom několik kilometrů vzdálený, proto jsme se tam vydali. Než jsme horu zdolali, vypili jsme téměř všechnu vodu. Při našem návratu…který byl naštěstí z kopce, nebyl ani malý pramínek na uhašení naší stále se ozývající žízně… Po tři hodiny jsem toužil po vodě, nepřemýšlel jsem o ničem jiném kromě toho, jak úžasné by bylo napít se.“ Když David napsal: „Mé tělo touhou po tobě hyne ve vyschlé, prahnoucí, bezvodé zemi“ (Žalm 63:2), jeho nepřátelé na něj doráželi a on si říkal, jestli na něj Bůh nezapomněl. Znáš takový pocit? Bolest je nesnesitelná a vypadá to, že Bůh je daleko. Tak jako fyzická žízeň je způsob, jakým ti tvé tělo říká, že potřebuješ vodu, ve tvém nitru je duchovní žízeň, kterou může uhasit pouze Bůh. A On to udělá: „Budete mě hledat (životní nutnost) a naleznete mě, když se mě budete dotazovat celým svým srdcem“ (Jeremiáš 29:13). Jeden biblický učitel říká: „Ti, kteří jsou spokojeni s tím, že Ho znají z ,druhé ruky‘, Ho ve skutečnosti neznají… Raději chtějí, aby se za ně modlili druzí, než aby se modlili sami…aby jim našli určitý verš, spíš než aby si ho sami přečetli. Jsou spokojeni s televizní bohoslužbou nebo s kázáním z internetu… Každý člověk potřebuje osobně poznat Boha…zjistit, zda je tím, za koho se prohlašuje…zda Jeho zaslíbení jsou pravdivá…zda odpoví na tvé modlitby…zda ti bude k dispozici, když Ho potřebuješ…zda ti dá moudrost, sílu, vytrvalost a houževnatost… On je, oni jsou a On bude – vždycky.“