„…nehledám vůli svou, ale vůli toho, který mě poslal.“ Jan 5:30
Pro Kristův vztah s Otcem jsou charakteristické tři věci: důvěrnost, závislost a poslušnost.
Dnes se budeme zabývat Jeho závislostí na Otci. „Syn nemůže sám od sebe činit nic než to, co vidí činit Otce. Co činí Otec, stejně činí i jeho Syn“ (Jan 5:19). Ježíš věděl, že nic nemůže dělat bez Otce, proto se ani nepokoušel to zkusit. Na druhé straně, my zpíváme: „Bez Něj nemohu dělat nic,“ pak jdeme a jednáme, jakoby všechno záviselo na nás. Když jsme úspěšní, často se staneme tak domýšlivými, že nás nikdo nemůže vystát. A když selžeme, je to obvykle proto, že se zhroutíme pod tíhou úkolu, který nám Bůh vůbec nedal. Říkal sis někdy, proč Ježíš nikdy nezápasil s pocitem nízkého sebevědomí nebo nebojoval se strachem ze selhání tak jako my? Protože se Mu nikdy ani nestalo, že by nemohl udělat něco, o čem Ho Jeho Otec předem ujistil, že to je schopen udělat. Když víš, že jsi slyšel Boha, potom můžeš čelit jakékoliv překážce nebo nepříteli s důvěrou. Bůh ti nikdy nedá úkol, který nevyžaduje Jeho moudrost a vyzbrojující sílu. Opravdu, každý Boží skutek je určen k tomu, aby posílil, ne oslabil tvou závislost na Něm.
Řekneš: „Ale já mám talent. Mohu dělat mnoho věcí!“ Ano, ale nemůžeš sám udělat nic, co by bylo důležité v Božích očích. Proto než vkročíš do nového dne, klekni si a modli se: „Pane, počítám s Tebou a nemám náhradní plán!“