„Proč ke mně úpíš? Pobídni Izraelce, ať táhnou dál.“ 2. Mojžíšova 14:15
Představ si sám sebe, jak se ujímáš důležitého úkolu. Věci se daří a Bůh žehná tvému úsilí. Potom se změní okolnosti, čelíš obtížím, ztratíš odvahu. Ti, se kterými jsi počítal, tě začnou obviňovat a ty si přeješ, aby ses nikdy nepustil do tohoto významného úkolu. Vítej v Mojžíšově „světě“ (viz 2. Mojžíšova 14:10-20). Bůh mu řekl, aby vyvedl Izraelce z egyptského otroctví do země, kterou jim zaslíbil před čtyřmi sty lety. Ale víra ustoupila strachu, když uvízli mezi Rudým mořem a egyptskou armádou, která je pronásledovala. Takže se obrátili na Mojžíše, obviňovali ho ze své nerozhodnosti a chtěli se vrátit do Egypta. Jaká byla Mojžíšova reakce? Ať se cítil jakkoliv, stále věřil tomu, co Bůh zaslíbil. Proto, aby uklidnil lid, jim řekl: „Vydržte a uvidíte, jak vás dnes Hospodin zachrání!” (2. Mojžíšova 14:13). To je dobrá rada. Ale Bůh chtěl říci více: „Pobídni Izraelce, ať táhnou dál“ (2. Mojžíšova 14:15). Místo toho, aby jim Bůh dovolil odpočinek, přesměroval jejich energii tím, že je povolal k činu.
Kdokoliv, kdo usiluje o naplnění úkolu pro Boha, setká se s podobnými problémy. Tak co bys měl dělat? Požádej Boha o nasměrování a nehledej radu u lidí trpících obavami. Stojíš klidně a čekáš na zlepšení okolností, když Bůh chce, aby ses posunul dopředu? Dej se do pohybu! Zatímco půjdeš, Bůh bude pracovat: On zneutralizuje nepřítele zvnějšku a „zrádce“ zevnitř. Odmítni být v depresi, odchýlen z cesty a vykolejen. Rudé moře se rozdělí, nepřítel bude poražen a ty budeš zpívat novou píseň v nové zemi.