„…neboť sám Hospodin, tvůj Bůh, jde s tebou, nenechá tě klesnout a neopustí tě.“
5. Mojžíšova 31:6
K tomu, abys překonal strach z osamělosti, musíš:
1) Pochopit, kdo jsi. Ať se vědci dohadují o tom, jestli byl nebo nebyl „velký třesk“, pokud byl, tak ty nejsi jeho výsledkem! Ani nepocházíš z měňavky v rybníce. Jsi „podivuhodně utvořen“ (viz Žalm 139:14). Byl jsi stvořen, abys „byl jeho obrazem“ (viz 1. Mojžíšova 1:27). Bůh nezadal stvoření tebe svým nejsilnějším andělům. Jsi aktivně stvořen, na míru, jedinečný produkt. Jako vykoupené Boží dítě jsi Jeho „dílo, v Kristu Ježíši stvořen k tomu, abys konal dobré skutky…“ (viz Efezským 2:10). Věř tomu a stůj na tom – nezávisle na svých pocitech nebo společenském postavení.
2) Pochopit, kdo je Bůh. On sám sebe nazývá tvým „nebeským Otcem“, nejen tvým stvořitelem nebo návrhářem. Tvůj stvořitel a návrhář se odkazuje na to, co dělá; tvůj Otec se odkazuje na to, kdo je. „…bude mu dáno jméno: ,Divuplný rádce, Božský bohatýr, Otec věčnosti, Vládce pokoje‘“ (Izaiáš 9:6). To nejsou Jeho role, to jsou Jeho správná jména. Jsou použita v Písmu, protože tak Ho máš nazývat! Když nás Ježíš učil modlit se, nezačal „všemocný, všudypřítomný, vševědoucí Bože…“. Ano, On je to všechno, ale co se týká nás, chce být uznáván a nazýván „Otcem“ (viz Matouš 6:9). Tak On přemýšlí o nás a chce, abychom my takto přemýšleli o Něm a vnímali Ho tak. Slovo „Otec“ má vyjadřovat teplo, bezpečí, přijetí, zájem, soucit, ochranu, ujištění, zajištění atd. On je tvůj Otec – když pevně uchopíš tuto pravdu, začneš překonávat strach z osamělosti.