„Nevíme, co máme dělat, proto vzhlížíme k tobě.“ 2. Paralipomenon 20:12
Jako vedoucí budeš povolán k tomu, abys činil rozhodnutí ve věci vztahů, peněz, času, hodnot, příležitostí a sporů. A tvá rozhodnutí ovlivní výsledek. A tehdy, v jasném denním světle, bude posuzováno tvé vůdcovství.
Existuje ještě něco, co bys měl vědět; v té oblasti trvá déle rozeznat tvou genialitu nebo hloupost, protože jsi nucen vést po dlouhou dobu, aniž bys věděl, zda jsi udělal správné rozhodnutí. V době, kdy se začne objevovat úroda, je příliš pozdě měnit svůj pěstitelský postup. Musíš čekat až do dalšího období setby.
Co se týče vůdcovství, nejistota je trvalou součástí veškerého posunu dopředu; nikdy neodejde! A navíc, nejistota není známkou špatného vedení, jenom zdůrazňuje potřebu vedení; je to prostředí, ve kterém je nejčastěji objeveno dobré vůdcovství. Když jsi vedoucí, tak si možná myslíš, že bys vždycky měl vědět, co dělat, ale ve skutečnosti se vyskytne pouze několik příležitostí, kdy si budeš úplně jistý. Proto se král Jóšafat modlil: „Nevíme, co máme dělat, proto vzhlížíme k tobě“ (2. Paralipomenon 20:12).
Budeš neustále volán k tomu, abys činil rozhodnutí, i když budeš mít omezené množství informací. Tvým cílem by nemělo být vyřadit nejistotu, ale navzdory tomu rozvíjet schopnost důvěřovat Bohu a být odvážný. Tvým úkolem není odstranit nejistotu; tvým úkolem je povzbudit k jistotě, víře a posunu dopředu uprostřed toho všeho. Když to zvládneš udělat, tak se učíš být vedoucím.