„V konání dobra neumdlévejme…“ Galatským 6:9
Existuje legenda o vojákovi, který byl předveden k vojenskému soudu před Alexandra Velikého. Voják byl přesvědčen, že rozsudek byl nespravedlivý a proto požádal o odvolání. Dobyvatel mu oznámil, že neexistuje nikdo vyšší, komu by mohl postoupit jeho případ. „V tom případě,“ odpověděl voják, „požádám, aby můj případ byl posouzen Alexandrem Velikým místo Alexandrem Malým.“
V každém z nás je nižší já a vyšší já, které zápasí o nadvládu. Tvé nižší já říká: „Málo lidí mi důvěřuje. To nikdy nezvládnu.“ Tvé vyšší já říká: „Moje víra v Boha a sama sebe stačí; mohu to zvládnout.“ Tvé nižší já říká: „Trvá to příliš dlouho, uskutečnit mou vizi.“ Tvé vyšší já říká: „Vize se uskutečňují den po dni.“ Tvé nižší já říká: „Tak dost! Už jsem dostal příliš mnoho ran.“ Tvé vyšší já říká: „Už jsem zašel příliš daleko na to, abych to vzdal.“ Tvé nižší já říká: „Nemám sílu udržet si svou vizi.“ Tvé vyšší já říká: „Vydrž ještě chvilku; ta nejtemnější hodina právě končí – začíná svítat.“
Poté, co Pavel mluví o ztroskotání, kamenování, věznění, zradě, hladovění, žízni, bezesných nocích, chladu a nahotě, on, který byl rozhodný ve svém záměru a vytrvalý v usilování o něj, píše: „Kdo je sláb, když já nejsem sláb…“ (2. Korintským 11:29, přel. z angl.). Odkud pochází taková síla a houževnatost? Od Boha! Úkol, který ti Bůh dává, nikdy nebude větší než milost, kterou poskytuje. Proto čerpej z Jeho síly, nepřestávej se tlačit dopředu, usiluj o svůj cíl a zvítězíš.