„Tvá slova mi byla veselím a radostí srdce.“ Jeremiáš 15:16
Společně vybudovali velký sbor a byli jeho pastory. Manžel byl obdarovaným kazatelem a hudebníkem, který psal písně a vedl chvály. Jeho manželka byla biblickou učitelkou, která znala Boha a dovedně vyučovala Jeho Slovo. Ale když její muž zemřel, ona prožívala po měsíce depresi, než se konečně dala dohromady.
Když někdo řekne: „Pokud skutečně miluješ Boha a žiješ podle Jeho Slova, nikdy nebudeš v depresi,“ pak dotyčný pravděpodobně nikdy s pochopením nečetl Písmo a nikdy nebyl v depresi. Eliáš svolal oheň z nebe a zažil úžasné vítězství, ale následně se ocitl v takové depresi, že chtěl zemřít. „Už dost, Hospodine, vezmi si můj život…“ (1. Královská 19:4). To je velmi silná deprese!
Když se pokoušíš jednat velmi duchovně a dopustíš, aby si lidé mysleli, že nikdy nevedeš bitvy v oblastech jako jsou strach, selhání, finance, rodina nebo pocity, vyvoláváš u nich komplex méněcennosti a způsobíš, že odejdou s pocitem, že nejsou dost duchovní nebo zralí na to, aby si jich Bůh použil.
Ježíš odložil svrchní šat a umyl svým učedníkům nohy. Potom jim řekl, aby to dělali sobě navzájem. Nebudeš nikdy efektivním, dokud nebudeš upřímný. Manželka zesnulého pastora věděla, že musí být učiněna vůdcovská rozhodnutí ohledně budoucnosti jejich sboru, cítila se přemožená a modlila se: „Pane, nevím, jak mám udělat všechna tato rozhodnutí.“ Bůh jí řekl: „Já jsem už udělal všechna rozhodnutí ohledně tebe a sboru. Moje vůle byla ustanovena na radě věčnosti. Jediné, o čem dnes musíš rozhodnout, je to, o čem já jsem už rozhodl včera, a zítra půjdeš v mém požehnání a s mou pomocí.“