„Co činí Otec, stejně činí i jeho Syn.“ Jan 5:19
Ježíš jednal jako tlumočník. Dostal zprávu od Otce a potom ji přeložil těm, kdo byli kolem Něj. Slyšel hlas, který druzí neslyšeli. A protože ho slyšel, jednal jinak.
Pamatuješ, jak si všichni dělali starosti kvůli slepému muži? Ježíš si je nedělal. Nějak věděl, že skrze tu situaci bude zjevena Boží moc (viz Jan 9:3). Pamatuješ, jak všichni byli obavami bez sebe kvůli Lazarově nemoci? Ježíš nebyl. Místo toho, aby pospíchal ke svým přátelům vedle lůžka, řekl: „Ta nemoc není k smrti, ale k slávě Boží…“ (Jan 11:4). Jak by mohl být nějaký vztah ještě důvěrnější?
Ježíš měl nepřetržité spojení se svým Otcem. Jak to dělal? Vstával před úsvitem, aby se modlil. Byl v těsném kontaktu se svým Otcem v noci, kdy ostatní spali. Otočil se od neustálých požadavků a očekávání druhých a dbal na to, aby Jeho pořad dne byl v souladu s Božím pořadem dne.
Připouštíš možnost, že Otec touží po tomtéž z tvé strany? Určitě. Pavel říká, že jsi byl předurčen k tomu, abys „přijal podobu jeho Syna“ (viz Římanům 8:29). Takový životní styl je zaslíben, ale ne zaručen. Stojí určitou cenu. Jsi připraven zaplatit tu cenu? Jan píše: „Co jsme viděli a slyšeli, zvěstujeme i vám, abyste se spolu s námi podíleli na společenství, které máme s Otcem a s jeho Synem Ježíšem Kristem“ (1. Janova 1:3).
Pouze a jen tehdy, když budeš trávit čas v Boží přítomnosti, když „uvidíš a uslyšíš“, pak budeš schopen mluvit o Ježíši takovým způsobem, který přiměje druhé k tomu, aby naslouchali.