„Nechť je mezi vámi takové smýšlení, jako v Kristu Ježíši…“ Filipským 2:5
Pavel napsal: „Nechť je mezi vámi takové smýšlení, jako v Kristu Ježíši: Způsobem bytí byl roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl, nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí“ (Filipským 2:5-7).
Kvůli tomu, abys mohl sloužit Bohu, musíš se zaměřit spíše na druhé, než na sebe. Mnohé z toho, co děláš, je služba sobě. Sloužíš, abys byl obdivovaný nebo abys dosáhl svých vlastních cílů. Něco z toho, co děláš, je víc manipulace než služba. Ve skutečnosti myslíš na sebe, na to, jak jsi ušlechtilý a úžasný. Dokonce používáš službu jako výhodný obchod: „Bože, toto pro tebe udělám, když Ty uděláš pro mě toto.“
Ne, opravdový služebník nevyužívá Boha pro své záměry, dovolí Mu, aby si ho On použil pro Boží záměry. Bůh se vždy více zajímá o tvůj postoj než o tvé úspěchy. Král Amasjáš ztratil Boží přízeň, protože: „Činil to, co je správné v Hospodinových očích, ne však celým srdcem“ (2. Paralipomenon 25:2). Zapomínání na sebe je každodenní zápas, lekce, kterou se musíš učit stále znovu a znovu. Můžeš posoudit své srdce služebníka podle toho, jak reaguješ, když s tebou druzí zacházejí jako se služebníkem. Jak reaguješ, když máš dojem, že tvou pomoc berou jako samozřejmost, zneužívají ji nebo s tebou jednají jako s někým podřadným?
Ježíš řekl: „Kdo tě donutí k službě na jednu míli, jdi s ním dvě“ (Matouš 5:41). Řekneš: „To není fér. Já stále dávám tomuto člověku, ale on mi to nikdy nevrací.“ Pokračuj ve službě a pamatuj, že: „…Pán odmění každého, kdo něco dobrého učiní…“ (Efezským 6:8).