„…buď vzorem…“ 1. Timoteovi 4:12
Andrew Murray napsal: „Bůh nemá vzácnější dar než člověka, který žije jako ztělesnění Jeho vůle a inspiruje lidi okolo sebe s vírou, co může udělat milost.“
Když Pavel píše „buď vzorem“ (viz 1. Timoteovi 4:12), myslí tím „buď životním příkladem“. První auto, které se dostane z výrobní linky, je prototypem všech, které následují. Švadleny studují vzor a potom podle něj navrhnou oděv. Slovo „ideální“ zní vznešeně a také je vznešené. Ale i když nedosáhneš ideálu, stále by to mělo být tvým cílem. To, co Pavel říkal mladému Timoteovi, bylo toto: „Když budeš mluvit o Ježíši, lidé by Ho měli natolik vidět ve tvém životě, že budou toužit Ho znát. Když budeš mluvit o víře, svědectví o ní by mělo být natolik přesvědčivé, že vírou budou chtít žít.“
Básník napsal: „Raději bych viděl kázání, než abych slyšel jedno každý den; raději bych byl, kdyby se mnou někdo šel, než aby mi pouze ukázal cestu. Oko je lepší a je ochotnější žák než ucho; dobrá rada je matoucí, ale příklady jsou vždycky jasné. A nejlepší kazatelé jsou ti, kteří žijí podle svých přesvědčení, protože vidět dobro uplatněné v životě je to, co každý potřebuje. Mohu se to brzy naučit dělat, když mi umožníš vidět to vykonané; sleduji tvé ruce v akci, ale tvůj jazyk se pohybuje příliš rychle. A poučení od tebe je možná velmi dobré a pravdivé; ale raději bych dostal lekci sledováním toho, co děláš. Protože možná neporozumím tobě a tvé ušlechtilé radě, kterou dáváš; ale neexistuje nedorozumění v tom, jak jednáš a jak žiješ.“