„…buď vzorem …v duchu…“ 1. Timoteovi 4:12, přel. z angl.
V biblických dobách se Židé dívali s patra na obyvatele nežidovského původu. Ve skutečnosti o nich mluvili jako o „psech“. Takže, když šli Kristovi učedníci do samařské vesnice najít ubytování na noc, byli odmítnuti. Jak se s tím učedníci vypořádali? S pochopením? V žádném případě! „…řekli: ,Pane, máme přivolat oheň s nebe, aby je zahubil, jako to učinil Eliáš?‘ Obrátil se a pokáral je: ,Nevíte, jakého jste ducha. Syn člověka nepřišel lidi zahubit, ale zachránit‘“ (Lukáš 9:54-56).
Zkoumej svého ducha! Vůbec nemusíš tušit, jaký máš postoj vůči druhým. Dokonce můžeš používat Písmo ke svému ospravedlňování. Učedníci si mysleli, že když Eliáš svolal oheň na své nepřátele na hoře Karmel, měli by zničit tyto chudáky Samařany. Překvapivé! Kristus jim to objasnil takto: „Blaze vám, když vás lidé budou nenávidět a když vás vyloučí, potupí a vymaží vaše jméno jako proklaté pro Syna člověka. Veselte se v ten den a jásejte radostí; hle, máte hojnou odměnu v nebi“ (Lukáš 6:22-23).
Pouze když čteš Písmo a modlíš se, Bůh může osvítit reflektorem tvé skryté předsudky a pomoci ti je napravit. Často má výraz tvého obličeje větší vliv než slova, která říkáš. Můžeš být arogantní a myslet si, že jsi rozhodný. Můžeš být necitlivý a myslet si, že jsi člověk, který říká pravdu. Můžeš být hnán záměrem a přesvědčovat lidi, že pro tebe je jejich jediná hodnota v tom, jak se na tvém záměru podílejí. Co se týče tvého „ducha“, potřebuješ dělat pravidelnou kontrolu.