„Nemějte…starost…“ Matouš 6:31
Pokud to dovolíš, dvě věci tě okradou o pokoj tvé mysli:
1) Minulost. My všichni děláme chyby – dokonce i lidé, které obdivuješ a myslíš si, že nikdy chyby nedělají. Bible říká: „Každý bude odpovídat sám za sebe“ (Galatským 6:5). Všichni zápasíme v určitých oblastech. Všichni říkáme a děláme věci, které si přejeme, abychom nikdy neřekli nebo neudělali. „Tak co s tím mohu udělat?“ zeptáš se. Požádej Boha, aby ti odpustil a pak Mu důvěřuj, že to udělá tak, aby to dobře dopadlo. On to dokáže. On ti může pomoci dát do pořádku tvé chyby a způsobit, že skrze ně zesílíš. Například, když řekneš něco, co bys neměl, místo toho, abys byl posedlý myšlenkami na to, zda jsi někoho urazil nebo ne, popros Pána, aby dal dotyčnému poznat, že tvé srdce bylo na správném místě, i když jsi řekl, co jsi neměl. Důvěřuj Bohu, že si v té věci dá práci a daruje ti přízeň. V takovém případě nemusíš prožít několik dalších dní tím, že se budeš obávat nebo se krčit pokaždé, když dotyčného potkáš.
2) Budoucnost. Bůh nenaplní zítřejší potřeby, dokud nenastane zítřek. Takže když budeš napaden takovými „co když“, zastav se a zamysli se nad těmito slovy, která Ježíš řekl: „Nemějte tedy starost a neříkejte: Co budeme jíst? Co budeme pít? Co si budeme oblékat? Po tom všem se shánějí pohané. Váš nebeský Otec přece ví, že to všechno potřebujete. Hledejte především jeho království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno“ (Matouš 6:31-33). Victor Hugo řekl: „Když dokončíš svůj denní úkol, jdi spát v pokoji; Bůh bdí!“