„…služte v lásce jedni druhým.“ Galatským 5:13
Jacques Cousteau, slavný francouzský námořní průzkumník, řekl: „Pokud jakýkoliv člověk má z jakéhokoliv důvodu příležitost vést neobvyklý život, nemá žádné právo nechávat si to pro sebe.“
Ježíš tak žil. Řekl: „Já jsem dobrý pastýř. Dobrý pastýř položí svůj život za ovce“ (Jan 10:11). Abys byl takový jako On, musíš žít pro něco většího, než jsou tvé vlastní zájmy. Ve své knize Poločas, v kapitole Změna tvého herního plánu z úspěchu na hodnotu, Bob Buford říká: „První část života se týká přijímání a nabývání, učení se a získávání. Ta druhá polovina je riskantnější, protože se týká žití přesahujícího tento okamžik.“ Myslí tím žití pro záležitost, která je větší než ty sám, a pro druhé, kteří přijdou po tobě. Velcí muži a ženy v Písmu nebyli velcí díky tomu, co si zasloužili a co vlastnili; byli velcí, protože dali sami sebe lidem a záležitostem, které je přežilly. Jejich snem bylo dělat něco, co by bylo přínosné pro druhé. Pouze vzácná menšina lidí je schopna zůstávat blízko svému snu a způsobit změnu. Jsou ochotni vzdát všechno kvůli tomu, aby se jejich sen uskutečnil. O takových lidech po jejich smrti nikdy nikdo neřekne, že to bylo jako kdyby nikdy nežili. Jejich sny je přežívají, protože žili pro druhé. A v životě pro druhé, ne pro sebe, našli svou největší radost a naplnění.
Básník napsal: „Druzí, Pane, ano druzí; ať toto je mottem mým. Pomoz mi žít pro druhé, abych mohl žít pro Tebe a být Tvým.“