„…buďte i vy svatí v celém způsobu života.“ 1. Petrova 1:15
Svatost není téma, o kterém bychom mnoho slyšeli v těchto dnech. Tak co to znamená „být svatý“? Nejprve pochopme, co to neznamená:
1) Neizoluje tě to od ostatního světa, ale chrání tě to před jeho negativními vlivy.
2) Není to lístek pro zápis výsledků, který by rozhodoval o tom, kdo je Bohu blízko a kdo ne.
Znamená to mít srdce, které si je vědomo tvých nedostatků a modlí se: „Jako laň dychtí po bystré vodě, tak dychtí duše má po tobě, Bože!“ (Žalm 42:2). Svatost znamená být vyčleněn mimořádným, výlučným způsobem, tak jako při Večeři Páně, kdy chléb a víno jsou vyčleněny z každodenního užívání k poctě Kristovy smrti. Nebo při vstupu do manželského stavu, kdy si partnerská dvojice slibuje, že si budou navzájem věrní na úkor všech ostatních.
Chuck Swindoll napsal: „Když jsem byl mladý manžel a sloužil jsem v námořnictvu třináct tisíc kilometrů daleko od své manželky, věděl jsem, že Cynthia existovala. Mohl jsem číst její dopisy a příležitostně slyšet její hlas v telefonu, ale nemohl jsem ji vidět nebo se jí dotknout. Měl jsem pouze vzpomínku na to, jak jsme spolu stáli před třemi lety před Bohem a služebníkem, který nás prohlásil za manžela a manželku a vyčlenil nás výlučně jeden pro druhého na zbytek našich životů. Byli jsme oddáni v červnu roku 1955 a bez ohledu na to, jak dávno to bylo, stáli jsme spolu a byli jsme vyčleněni jeden pro druhého, abychom svatě propojili naše životy. Kdybych měl důvěrný vztah s jinou ženou, zničilo by to ten svatý vztah, tuto výlučnou jednotu. Mít toto na paměti mi pomohlo zůstat věrný, zatímco jsme byli odděleni po mnoho měsíců, a stále to pomáhá o čtyřicet jeden rok později!“