„…kdo se mezi vámi chce stát velkým, buď vaším služebníkem…“ Marek 10:43
Pisatel životopisu Williama Wilberforce, Eric Metaxas, poukazuje na skutečnost, že zrušení britského obchodu s otroky mělo ještě větší důsledky: „Najednou jsme vstoupili do světa, ve kterém bychom se už nikdy neptali, jestli je naší společenskou zodpovědností pomáhat chudým a trpícím. Jenom bychom se dohadovali, jak… Když byla tato myšlenka vypuštěna do světa, svět se změnil. Otroctví a obchod s otroky byly brzy z velké části zrušeny a mnoho menších společenských špatností bylo zrušeno také. Poprvé v dějinách se lidé najednou začali seskupovat v rámci společenských zájmů.“ Proto Metaxas nazývá Wilberforce „největším společenským reformátorem v dějinách světa“.
Metaxas pokračuje a říká: „Svět, do kterého se narodil v roce 1759 a svět, který v roce 1833 opustil, byly tak odlišné jako olovo a zlato. Wilberforce řídil sociální zemětřesení, které nově uspořádalo světadíly a jeho důležitost začínáme plně oceňovat až nyní.“
Během svých prvních let v parlamentu pil Wilberforce každý večer víno, chodil na večeře a byl považován za „nejzábavnějšího muže v celé Anglii“. Když na to vzpomínal, napsal: „První roky, kdy jsem byl v parlamentu, jsem nic nedělal – nic, co by mělo smysl.“ Ale když svěřil svůj život Kristu, objevil smysl svého života. Netýkalo se to dosažení osobní důležitosti, ale služby druhým.
Sejdi dnes ze své cesty a pomáhej, žehnej a služ druhým. A Bůh z tebe určitě bude mít radost!