„…naše hříchy jsou nám odpuštěny…“ Efezským 1:7
Když ti Bůh odpustí, ale ty odmítneš odpustit sám sobě, odmítáš Jeho milost a volíš si trápení. Když to děláš:
1) Tvoji milovaní jsou v riskantní situaci. Netýká se to jen tebe. Když se utápíš ve vině, máš sklon být více uzavřený do sebe a
„Proto jsme se postili a prosili jsme v této věci svého Boha…“ Ezdráš 8:23
Ezdrášovým úkolem bylo znovu vybudovat chrám v Jeruzalémě a byly okamžiky, kdy se cítil zdrcený. Pak udělal toto: „Proto jsme se postili a prosili jsme v této věci svého Boha, a on naše prosby přijal“ (Ezdráš 8:23). Když jsi
„Berte na sebe břemena jedni druhých, tak naplníte zákon Kristův.“ Galatským 6:2
Pokud je tvou touhou být požehnáním pro druhé, musíš se zeptat sám sebe:
1) Jakým způsobem investuji sám do sebe? Nemůžeš dát to, co nemáš. Pokud nejsi zavázán k osobnímu růstu, nebudeš mít nic cenného, co bys mohl dát druhým.
„…jak na vás bez ustání pamatuji při všech svých modlitbách…“ Římanům 1:9-10
Jeden biblický učitel píše: „Nevypadáme stejně, nejednáme stejně a neoblékáme se stejně. Máme jiné chutě, máme rádi různé knihy, auta, hudbu. Pracujeme v různých zaměstnáních…máme různé koníčky…ale jednu věc máme společnou. Víme, jaké to je, když jsme zranění. Utrpení je univerzální.
„…plačte s plačícími.“ Římanům 12:15
V roce 1883 básnířka Ella Wheeler Wilcox cestovala vlakem na zahajovací ples, když si všimla ženy, která plakala v uličce. E. W. Wilcox strávila zbytek cesty tím, že ji utěšovala a když dojela na místo, vůbec neměla náladu na oslavy. Později, když vzpomínala na ženu ve vlaku, napsala