„Blaze tichým…“ Matouš 5:5
V našem drsném světě je tichost a mírnost často mylně považována za slabost. Ale Ježíšova definice mírnosti zobrazuje silného, majestátního hřebce, který byl přiveden k poslušnosti. Neztratil nic ze své vytrvalosti a síly. Pouze to znamená, že kdysi měl svou silnou vůli, ale nyní se podvoluje vůli někoho jiného. Proces zlomení je úplný; nyní reaguje na pokyny dávané uzdou. Mírnost zahrnuje:
1) Citlivost na Boha. V dobrém manželství dva lidé často rozumějí svým vzájemným potřebám, aniž by bylo potřeba říci slovo. Čas, který spolu strávili, jim pomáhá uvědomovat si věci, které obohacují, a věci, které urážejí, a jejich oddanost sobě navzájem činí z jejich manželství nejvyšší prioritu. A to je stejné i ve tvém vztahu s Bohem.
2) Odevzdání se Boží vůli. Klíč ke zlomení tvrdošíjných návyků není v tom, že s nimi budeš bojovat ve vlastní síle. To pouze udržuje tvé zaměření se na daný problém a posiluje ho to. Klíč k vítězství spočívá ve změně tvého zaměření a poddání se Bohu okamžik za okamžikem, ať jde o problém nebo závislost. „Ne že bychom mohli tuto způsobilost přičítat sami sobě na základě toho, co je v nás; naše způsobilost je od Boha…“ (2. Korintským 3:5).
3) Poddání se Božím záměrům. K tomu, abys pochopil rozdíl mezi poddáním se a sobectvím, musíš zvážit tato slova: „Přicházejí k tobě, jako když se schází lid k rokování, a sedají si před tebou jako můj lid. Poslouchají tvá slova, ale podle nich nejednají. V ústech mají horoucí slova o tom, co udělají, ale jejich srdce tíhne za jejich mrzkým ziskem“ (Ezechiel 33:31). Přemýšlej o tom.