„Blaze těm, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti…“ Matouš 5:6
Toto blahoslavenství opravuje dvě chyby, kterých se dopouštíme, když dojde na spasení. První je, že se celé spasení týká víry. Ta druhá je, že se celé spasení týká chování. Ve skutečnosti se spasení týká obojího. Znovuzrození přináší:
1) Pozici spravedlnosti. Když na sebe navršíš všechny své dobré skutky tak, aby byly velké jako hora, stále to bude málo k zaplacení ceny požadované k tomu, aby ses dostal do nebe. To byla pravda před tím, než ses stal křesťanem, a je to pravda i poté, co ses jím stal. Pokud jsi viděl film „Umučení Krista“, určitě ses ptal: „Proč musel zemřít takovou smrtí?“ Zde je odpověď: „Toho, který nepoznal hřích, kvůli nám ztotožnil s hříchem, abychom v něm dosáhli Boží spravedlnosti“ (2. Korintským 5:21). V okamžiku, kdy přijmeš Ježíše jako svého Spasitele, staneš se „spravedlivým“ v Božích očích. Úžasné!
2) Podmínku spravedlnosti. „Tak i vy počítejte s tím, že jste mrtvi hříchu, ale živi Bohu v Kristu Ježíši“ (Římanům 6:11). Spasení není jen pozicí spravedlnosti, kterou máš před Bohem, ale také podmínkou spravedlnosti, kterou denně žiješ před ostatními. Jak to udělat? Tak, že si budeš vážit Boží vůle více než své vlastní (viz Přísloví 3:5). Tak, že budeš usilovat o zviditelnění Kristových charakterových kvalit (ovoce Ducha), jak je popsáno v Písmu: „…láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, tichost a sebeovládání“ (Galatským 5:22-23). Řekneš: „To je vysoký standard!“ Ano, ale nejsme v tom ponecháni sami: „…a tak jsme proměňováni k jeho obrazu ve stále větší slávě – to vše mocí Ducha Páně“ (2. Korintským 3:18).