„Blaze milosrdným, neboť oni dojdou milosrdenství.“ Matouš 5:7
Když ubližuješ svému nepříteli, staví tě to pod jeho úroveň; pomsta tě s ním staví na rovinu; odpuštění tě staví nad něj. Bible říká: „Nechtějte sami odplácet…ale nechte místo pro Boží soud…“ (Římanům 12:19). Pomsta není sladká; zanechává hořkou příchuť. Neustále tě drží v takových starostech, že nejsi schopen radovat se z Božího požehnání. Nedopusť, aby se ti to stalo. Místo toho se rozhodni pro toto:
1) Odpustit. Neodpuštění tě drží v úmorném stavu zlosti. Proč je pro tebe tak důležité udělat z druhých ty špatné a ze sebe toho, kdo má pravdu? Pokud máš pravdu, ale jsi nešťastný, k čemu je to dobré? Naslouchej Kristovým slovům: „Neboť jestliže odpustíte lidem jejich přestoupení, i vám odpustí váš nebeský Otec…“ (Matouš 6:14). Charles Spurgeon řekl: „Když pohřbíváš vzteklého psa, nenechávej jeho ocas nad zemí.“ Takže odpusť, pohřbi to zcela a posuň se kupředu.
2) Jednat s kořeny své zlosti. Někdy je zdroj naší zlosti před námi skrytý; „ventilujeme“ navenek nevyřešená zranění v nás. Přehnaná zlost je často potlačovaná zlost. Místo toho, abychom jednali s člověkem, který nám ublížil, vylijeme si svůj hněv na ty, kteří jsou nám nejblíže. Pros Boha, aby ti ukázal, v čem skutečně spočívá problém, potom s ním jednej.
3) Přijmout zpět svou sílu. Milosrdenství hojí, ale neodpuštění z tebe činí věčnou oběť. A navíc, zatímco jsi posedlý tou událostí a plánuješ odplatu, ten druhý si užívá života. Bůh ti zaslíbil spravedlnost, proto to ponech v Jeho rukou. Ve skutečnosti jediní lidé, u kterých bys měl uvažovat, jak bys jim oplatil, jsou ti, kteří ti pomohli.