„Bůh však slyšel, mé modlitbě věnoval pozornost.“ Žalm 66:19
Žalmista napsal: „Kdybych se snad upnul srdcem k ničemnosti, byl by mě Panovník nevyslyšel. Bůh však slyšel, mé modlitbě věnoval pozornost“ (Žalm 66:18-19). Povahové chyby, na kterých pracuješ, a tvůj sklon občas klopýtnout tě nevylučují z Božího požehnání. To dělá hřích, který „si chováš v srdci“. Ta první věc, o které s tebou chce Bůh v modlitbě mluvit, je obvykle tou poslední věcí, o které bys s Ním chtěl mluvit ty – jmenovitě hřích, kterého se nechceš pustit. Ve skutečnosti ti tento hřích bude bránit v přístupu k modlitbě.
Když Adam zhřešil, skryl se před Bohem a řekl: „Uslyšel jsem v zahradě tvůj hlas a bál jsem se. A protože jsem nahý, ukryl jsem se“ (1. Mojžíšova 3:10).
Billy Graham řekl: „Křesťan by měl mít touhu po modlitbě. Měl by se chtít modlit. Není nutné nutit zdravé dítě do jídla. Cvičení, zdravý krevní oběh, zdraví a práce vyžadují jídlo jako výživu. Stejně tak je to s lidmi, kteří jsou duchovně zdraví. Mají hlad po Božím Slovu a po modlitbě. Jedna malá dívka se dopustila přestupku, a když to její matka zjistila, začala se dcery vyptávat. Dítě se okamžitě přestalo usmívat a mrak přikryl jeho tvář, když řekla: ‚Mami, mně se o tom nechce mluvit.‘ Stejné je to i s námi, když je naše společenství s Bohem zničené hříchem, který je v našem životě. Nechce se nám s ním o tom mluvit.“
Takže pokud se ti dnes nechce ani trochu modlit, je to pravděpodobně silný náznak toho, že bys měl.