„…potom však to pochopíš.“ Jan 13:7
Na Kristově lásce je úžasná ne skutečnost, že ví a odpouští všechny hříchy z tvé minulosti, ale to, že se ti rozhodl odpustit také hříchy budoucí. Večer před svým ukřižováním Ježíš umyl nohy svým učedníkům a řekl: „…potom však to pochopíš“ (Jan 13:7). Věděl, že velmi brzy vykonají nejhorší skutek svého života, že Ho opustí. Věděl, že do rána skloní své hlavy a podívají se na své nohy s odporem. A až to udělají, chtěl, aby si vzpomněli, že On jejich nohy umyl. Pozoruhodné. Poskytl jim slitování ještě před tím, než ho potřebovali, a odpustil jim jejich hřích ještě před tím, než jej spáchali. Byli Jeho láskou hluboce pohnuti a všichni, kromě jednoho z nich, cítili povinnost jít a kázat evangelium a položit pro Něj své životy. Pavel píše: „Vždyť nás má ve své moci láska Kristova…“ (2. Korintským 5:14).
Láska Kristova je pro tebe jediná jistota, která se nikdy nezmění v neustále se měnícím světě; věc, která tě přitáhne k Němu zpět pokaždé, když upadneš, a hnací síla, která způsobí, že Mu budeš chtít dát všechno, co máš.
„…krev Ježíše, jeho Syna, nás očišťuje od každého hříchu“ (1. Janova 1:7). Pravda je taková, že jsme vždy očišťováni Ježíšovou krví. Očištění není zaslíbením do budoucnosti, ale skutečností v přítomnosti. Když sebemenší smítko prachu spadne na duši svatého, je smyto. Ježíš stále očišťuje nohy svých učedníků. Stále smývá naše hříchy. Toto poznání, víc než cokoliv jiného, tě bude motivovat k tomu, abys pro Něj žil.