„…poněvadž jsem nalezla peníz, který jsem ztratila.“ Lukáš 15:9
Kristovo následující podobenství je o ztracené minci: „Nebo má-li nějaká žena deset stříbrných mincí a ztratí jednu z nich, což nerozsvítí lampu, nevymete dům a nehledá pečlivě, dokud ji nenajde? A když ji nalezne, svolá své přítelkyně a sousedky a řekne: ‚Radujte se se mnou, poněvadž jsem nalezla peníz, který jsem ztratila‘“ (Lukáš 15:8-9). Všimni si, že tento kus stříbra, což byl neživý předmět, nevěděl, že byl ztracen a nedělal si s tím starost. Můžeš si zde povšimnout dvou věcí:
1) Byl ztracen člověkem, který se o něj měl starat.
2) Byl ztracen, i když byl v domě.
Toto je obraz těch, kteří sedí každou neděli dopoledne ve shromáždění a věří v osobní zdokonalení, ve vztah s církví, v rodinné spojení nebo dobré skutky, které by je spasily. Co udělala tato žena? Zapálila lampu, vymetla dům a hledala tak dlouho, až ho našla. Toto dělá kázání založené na Bibli a zaměřující se na Krista. Cokoliv brání lidem v tom, aby přišli ke Kristu, musí být vymeteno. Rozsviťme lampu Božího Slova. Kažme to jediné poselství, které může zachránit lidi od jejich hříchů: „…evangelium: je…moc Boží ke spasení pro každého, kdo věří…“ (Římanům 1:16). Tato žena pravděpodobně potřebovala vyspravit oblečení, postarat se o dobytek, načerpat vodu. Ale to vše se dostalo až na poslední místo. To, čeho je dnes v církvi zapotřebí, je lampa, která by svítila, smeták, který by čistě vymetl, a závazek, který by trval, dokud ti, kteří jsou ztraceni v Božím domě, nebudou nalezeni a spaseni.