„…poslat k vám Epafrodita…kterého jste vyslali, aby mi posloužil v tom, co jsem potřeboval.“ Filipským 2:25
Když jsou lidé zranění, potřebují tvou podporu do té doby, než jsou schopni znovu se postavit na vlastní nohy. Lékařské výzkumy vyvinuly sloučeninu, která spojuje kosti a tento jev ilustruje. Ta sloučenina se podobá zubní pastě. Jakmile se vstříkne do těla, ztvrdne během deseti minut. Za dvanáct hodin dosáhne stlačovací síly přirozené kosti. Studie v časopise „Věda“ zjistily, že ta směs je prakticky identická s přirozenými kostními krystaly. Tak blízce připomíná skutečnou kost, že ji tělo neodmítá. Za několik týdnů poté, co byla tato sloučenina vstříknuta do těla, je vzniklý „cement“ nahrazen skutečnou kostí. Podle nakladatelství „Associated Press“ klinické pokusy ukazují, že materiál umožňuje pacientům brzy odložit sádru – nebo celkově vzato – pokračovat v chůzi rychleji a s menší bolestí.
Pavel představuje Epafrodita jako „…svého bratra, spolupracovníka i spolubojovníka…posloužil mi v tom, co jsem potřeboval… Přijměte ho tedy v Pánu se vší radostí a takových bratří si važte; neboť pro dílo Kristovo se přiblížil až k smrti a nasadil život, aby doplnil to, v čem vy jste mi posloužit nemohli“ (Filipským 2:25-30). Zeptáš se: „Čeho měl Pavel nedostatek?“ Povzbuzení! A kdo ho přinesl? „Epafroditus, bratr, spolupracovník a spolubojovník“ (viz Filipským 2:25). Epafroditus pracoval po Pavlově boku a bojoval za něj. Jakým byl přínosem! Podobné lidi hledáme v časech krizí, protože nás pozvedají. Proto dnes požádej Boha, aby z tebe učinil člověka, který povzbuzuje, jehož slova a skutky přinášejí útěchu a podporu druhým. Neexistuje větší povolání!