„Synu…všecko, co mám, je tvé.“ Lukáš 15:31
V podobenství o marnotratném synovi Ježíš mluví ke dvěma odlišným skupinám; k obyčejným lidem a k náboženským vůdcům, kteří si stěžují, že Ježíš „přijímá hříšníky“ (viz Lukáš 15:2). Všichni ten příběh známe. Marnotratný syn promarnil šanci a skončil v prasečím chlívku. Později, když se vrátil domů, jeho otec uspořádal velkou oslavu. Ale jeho starší bratr se nedostavil. Zde byl jeho důvod: „‚Tolik let už ti sloužím a nikdy jsem neporušil žádný tvůj příkaz; a mně jsi nikdy nedal ani kůzle, abych se poveselil se svými přáteli. Ale když přišel tenhle tvůj syn, který s děvkami prohýřil tvé jmění, dal jsi pro něho zabít vykrmené tele.‘ On mu řekl: ‚Synu…všecko, co mám, je tvé‘“ (Lukáš 15:29-31). Něco podobného slýcháš od lidí, kteří se vyvyšují shazováním druhých. Oba synové strávili čas v prasečím chlívku: jeden v prasečím chlívku vzpoury, ten druhý v prasečím chlívku vzteku. Jeden přišel domů a byl přivítán, ten druhý zůstal doma a utápěl se v samospravedlnosti. Starší syn kvůli svému sudičství nakonec ztratil více, než mladší syn:
1) Připravil se o radost z poznání toho, jak moc ho jeho otec miloval.
2) Jako nejstarší syn měl právo na dvojnásobek otcova majetku, ale nebyl schopen se z toho radovat ani na okamžik.
3) Jeho mladší bratr byl ztracen a zraněn. Jaká příležitost odpustit, projevit milost, pomoci mu navrátit se a mít s ním vztah, který obohacuje život. Ale on se o to všechno připravil, protože byl nezdravě kritický. Nebuď starším bratrem!