„Ty jsi můj služebník, tebe jsem vyvolil…“ Izajáš 41:9

Divil ses někdy tomu, jak cvičitelé zvířat ovládali pětitunového slona a nenechali ho utéct pryč? Dělali to tak, že řídili myšlení zvířete. Když malého slona trénovali, připevnili mu provaz kolem nohy a ten přivázali k dřevěnému kůlu zaraženému do země. Slon, který ještě nebyl moc silný, tahal za provaz, ale nebyl schopný ho přetrhnout nebo vytáhnout kůl. Nakonec to vzdal. Od toho okamžiku dále, když měl na noze provaz, slon věřil, že nemůže utéci – i když byl zcela schopný útěku, a byl toho schopný ještě dlouho. Pamatoval si totiž na svůj zápas. To je jeden z důvodů, proč se říká: „Sloni nezapomínají.“
A my jsme také takoví. Naše myšlení nás omezuje stejně jako slona. Obvykle je to kvůli strachu. Pravda je taková, že strach tě může okrást o vizi. Můžeš mít obavu ze selhání. Můžeš mít obavu z odmítnutí. Možná ze sebe nechceš udělat blázna. Možná se obáváš to zkusit, protože věříš tomu, že nemůžeš uspět. Pokud se poddáš takovým myšlenkám a uvěříš, že nemůžeš dosáhnout své vize, budeš mít pravdu – a proto nebudeš schopný jí dosáhnout. Často to, z čeho máme strach, nemá žádnou spojitost s realitou. Ale zde je dobrá zpráva: strach může být překonán. První krok k jeho překonání je uvěřit Bohu, když o tobě říká: „Ty jsi můj služebník, tebe jsem vyvolil, nezavrhl jsem tě. Neboj se, vždyť já jsem s tebou… Dodám ti odvahu, pomocí ti budu, budu tě podpírat pravicí své spravedlnosti“ (Izajáš 41:9-10).