„Bože, zkoumej mě, ty znáš mé srdce, zkoušej mě, ty znáš můj neklid…“
Žalm 139:23

Walt Kelly řekl ve svém komiksovém seriálu Pogo: „Setkali jsme se s nepřítelem. Jsme to my sami.“ Člověk, kterého je na celém světě nejobtížnější vést, budeš vždycky ty sám. Vypadá to, že lidská přirozenost nám nadělila schopnost hodnotit všechny kromě nás samých. Po vítězné zkušenosti s Goliášem, kterou později následovala zničující zkušenost s Bat-šebou, žalmista napsal: „Bože, zkoumej mě, ty znáš mé srdce, zkoušej mě, ty znáš můj neklid, hleď, zda jsem nesešel na cestu trápení, a po cestě věčnosti mě veď!“ (Žalm 139:23-24). Toto je modlitba, kterou by ses měl modlit každý den, protože my všichni máme dva problémy:
1) Nevidíme sami sebe tak, jak vidíme druhé. Pokud se na sebe nedíváme upřímně a realisticky, pak nikdy nepochopíme, v čem spočívají naše osobní těžkosti. A pokud je nejsme schopni vidět, nebudeme schopni sami sebe efektivně vést. Říká se, že Fridrich Veliký z Pruska potkal starého muže, který šel hrdě proti němu. „Kdo jsi?“ zeptal se Fridrich. „Jsem král,“ odpověděl starý muž. Fridrich se smál. „Ve kterém království vládneš?“ Starý muž hrdě odpověděl: „Ve svém vlastním.“
2) Jsme tvrdší k druhým než sami k sobě. Soudíme druhé podle jejich skutků, zatímco sebe máme sklon soudit podle našich záměrů. Když uděláme nějakou špatnou věc, odpustíme si to, protože věříme, že naše motivy byly dobré. Ale problém je v tom, že to ochotně děláme znovu a znovu, než od sebe začneme požadovat změnu!