„Ano, v opravdovosti máš zalíbení…“ Žalm 51:8
Bible říká: „…v jeho ústech nebylo lsti“ (Izajáš 53:9). Pokud Bohu dovolíme, aby v nás dělal to, co chce, nebude žádná lest nalezena ani v našich ústech. Bůh neusiluje o zmenšení našeho klamání na minimum, ale chce ho zcela vyloučit. Je velmi otevřený, co se týče nečestnosti. „Nesmí přebývat v mém domě, kdo záludně jedná“ (Žalm 101:7).
Pavel vyjmenovává typy lidí, kteří nezdědí Boží království – jsou to ti, kdo hřeší sexuálně, uctívají modly, opíjejí se, okrádají lidi a – lžou o druhých (viz 1. Korintským 6:9-10). „Myslíš tím, že moje nevinné lži a lichotky rozdmýchávají v nebi stejný hněv jako cizoložství a napadení s použitím zbraně?“ Zřejmě ano. Bůh se dívá na daňové úniky stejně jako na poklekání před modlami.
„Zrádné rty jsou Hospodinu ohavností, kdežto zalíbení má v těch, kdo prosazují pravdu“ (Přísloví 12:22). Proč tak tvrdý postoj? Protože nepoctivost je v naprostém rozporu s Božím charakterem (viz Židům 6:18). Nejde o to, že Bůh nebude lhát nebo se rozhodl nelhat; On nemůže lhát. Pes nemůže létat, pták nemůže štěkat a Bůh nemůže lhát. Když uzavře smlouvu, dodrží ji. Když něco prohlásí, myslí to tak. Když prohlásí pravdu, můžeme tomu věřit. „Jsme-li nevěrní, on zůstává věrný, neboť nemůže zapřít sám sebe“ (2. Timoteovi 2:13). S Bohem není pravda šedou oblastí, je černá a bílá. Takže pokud to myslíš vážně s tím, že s Ním budeš chodit a dělat Mu radost, musíš se zavázat k „pravdě, celé pravdě a k ničemu než k pravdě“.