„…chodíme vírou, ne tím, co vidíme.“ 2. Korintským 5:7, přel. z angl.
Je čas „dát se do toho“, když ti Bůh říká tutéž věc ve třech rozdílných obdobích: „Spravedlivý bude živ z víry“ (viz Abakuk 2:4, Římanům 1:17, Galatským 3:11). Toto není návrh pro teologickou diskusi; to je Jeho vůle pro tvůj život. Je zcela zřejmé, že Bůh učinil z víry ten jediný způsob, jak žít! Nenabízí se žádná jiná možnost. „Bez víry však není možné zalíbit se Bohu. Kdo k němu přistupuje, musí věřit, že Bůh jest a že se odměňuje těm, kdo ho hledají“ (Židům 11:6). Udělejme si chvilku a zamysleme se nad některými otázkami, které vyplývají z této život proměňující pravdy:
1) Kdo jsou ti „spravedliví“? Pavel píše: „…víme však, že člověk se nestává spravedlivým před Bohem na základě skutků přikázaných zákonem, nýbrž vírou v Krista Ježíše“ (Galatským 2:16). Ospravedlnění (stav, jako kdybych nikdy nehřešil) si nemůžeme zasloužit, je to bezplatný dar, který přichází skrze víru. Pokud jsi vložil svou důvěru v Krista, pak jsi v Božích očích plně přijat. Není to skvělé?
2) Co je „chození“? Pavel říká: „…chodíme vírou, ne tím, co vidíme“ (2. Korintským 5:7, přel. z angl.). Chůze vyžaduje, abys vstal a začal se hýbat. Nemůžeš jenom bezcílně posedávat a čekat na vytržení. Chození zahrnuje: motivaci – pohybuješ se z nějakého důvodu; směr – vybral sis místo určení, cíl, kterého chceš dosáhnout; pohyb – jsi veden k mobilizaci své energie a zdrojů v úsilí o Bohem dané místo určení a záměr. K tomu, abys chodil vírou, musíš být zapojený do důsledného pohybu kupředu, jehož záměrem je přivést tě do místa určení, které pro tebe Bůh má.