„Věřím, pomoz mé nedověře.“ Marek 9:24
Zde je další otázka k zamyšlení: co to je „chodit tím, co vidíme“ (viz 2. Korintským 5:7, přel. z angl.)? Znamená to žít svůj život na základě toho, jak věci vypadají přirozeným pohledem. Je to rozhodování a jednání podle tvého vnímání a okolností spíše než podle Božího Slova. Znamená to, že ti diktují tvé pocity a myšlenky. Tvé myšlenky a pocity jsou tvé! Prozkoumej je. Nedovol jim, aby se tě ovládaly. Použij svou duchem řízenou povahu k tomu, abys nad nimi převzal kontrolu. Příliš často jsme vtěsnáni mezi víru a pochybnosti, nacházíme se v bezvýchodné situaci mezi tím, co říká náš proměněný duch, a tím, co říká naše tělesná mysl.
Jednoho dne přinesl rozrušený otec svého syna k Ježíši, aby ho uzdravil. Ježíš mu řekl: „Všechno je možné tomu, kdo věří“ (Marek 9:23). V tom okamžiku chlapcův otec vykřikl: „Věřím, pomoz mé nedověře“ (Marek 9:24). Někdy prožíváme obojí, víru i pochybnosti. Tento muž byl upřímný, co se týkalo jeho pochybností, a přesto pro něj Ježíš udělal zázrak. Kdyby potřeboval napomenutí, Ježíš by ho pokáral. Kdyby jeho víra nebyla pravá, Pán by to věděl. Ale Ježíš přijal jeho vyznání víry bez ohledu na jeho pochybnosti. Zde jsou pro nás tři lekce:
1) Neboj se přiznat své pochybnosti.
2) Nedovol svým pochybnostem, aby zvítězily nad tvou vírou. Boží Slovo v té záležitosti je Boží vůle pro tebe; stůj na něm.
3) Předej své pochybnosti Pánu a řekni: „Věřím, pomoz mé nedověře“ (Marek 9:24). Jak dlouho to trvá naučit se chodit vírou? Celý život!