„Proto opustí muž svého otce i matku…“ 1. Mojžíšova 2:24
Zdravé rodičovství vyžaduje, abys nalezl správnou míru nezávislosti pro každé své dítě. Některé děti se vzdálí dříve, některé později, některé dělají malé, nesmělé kroky, některé sebevědomě skočí do mezery. V této záležitosti neexistují „dobré“ a „špatné“ děti, jenom děti, které jsou jen více či méně odvážné. Jako rodič zjistíš metodou pokusu a omylu, co funguje pro tebe a tvoje děti. Kritizování, kontrola, vyhrožování domácím vězením, kázání, zahanbování atd. jsou marné, kontraproduktivní a jsou projevem toho, že jsi ztratil svou moc. Posílí to pouze jejich vnitřní popud „létat“, nebo se budou cítit nechránění, jako když ve skutečnosti nikdo není u kormidla.
Předstírat, že všechno jako rodič zvládáš, je dobře míněná, ale nákladná hra. Nebuď zastrašen myšlenkou upřímnosti a průhlednosti vůči svým dětem. Je to méně stresující pro obě strany a je to mnohem efektivnější. Děti vědí, že jsou nedokonalé – a vědí, že ty také. Proto se neobávej říci: „Já se učím být rodičem rostoucích dětí stejně tak jako vy se učíte být rostoucími dětmi. Potřebuji vaši pomoc, abych v tom byl dobrý, abych zjistil, co funguje pro vás i pro mě, a abych i já vám pomohl být v tom lepší. Jste ochotné být v týmu a učit se společně?“ Takový druh upřímnosti přitahuje kladnou odpověď. Je to také dobrý vzorový příklad, který je učí pokoře a spolupráci. Jako sjednocený trenér a hráči se zaměřte na společné vítězství a učte se dělat to lépe, ne soutěžením, ani panovačností. Úspěch nebo selhání rodiny jsou zcela závislé na učení se a růstu!