„…hořekování si hoví v klíně hlupáků.“ Kazatel 7:9
Slovo „hněv“ je v angličtině jen o jedno písmeno rozdílné od slova „nebezpečí“. Když nad sebou ztratíš kontrolu, riskuješ, že ztratíš i jiné věci, jako jsou úcta druhých nebo možnost najít konstruktivní řešení. Ale hněv vůči lidskému utrpení není pouze správný a náležitý; je urychlujícím činitelem změny. Pavel píše: „Hněváte-li se, nehřešte…“ (Efezským 4:26). Číňané mají rčení: „Hněv je vítr, který uhasíná lampu mysli.“ Proto:
1) Než zareaguješ, běž se projít. Spaluje to přemíru adrenalinu a je to efektivnější než dělat si starosti. Také ti to pomůže myslet jasněji a zvládnout věci způsobem, kterého nebudeš litovat. „Nedočkavý se dopouští pošetilosti…“ (Přísloví 14:17).
2) Uvědom si věci, nad kterými nemáš kontrolu. Nemáš kontrolu nad postoji a jednáním druhých lidí nebo nad nepředvídatelnými událostmi jako jsou zrušené lety a dopravní zácpy. „Co mám dělat?“ zeptáš se. Vzpomeň si na svá požehnání, především na tu skutečnost, že máš Boha, spasení, své zdraví, svou rodinu, svou práci a auto, kterým do práce můžeš dojet atd.
3) Dávej si pozor na to, kde ventiluješ svůj hněv. Jedna věc je hněvat se a druhá „nadávat“ ve špatný čas. „Hlupák soptí, co mu dech stačí, ale moudrý se vždycky ovládne“ (Přísloví 29:11). Je v pořádku sdílet své pocity s těmi, kterým důvěřuješ, s těmi, kteří nejsou terčem tvého hněvu. Ale buď opatrný, tvá slova se mohou vrátit a uštknout tě jako had!
4) Udržuj si odstup od hněvivých lidí. Bible říká: „Nepřátel se s hněvivým člověkem…“ (Přísloví 22:24). Hněv, stejně tak jako radost a vděčnost, je nakažlivá, proto udržuj odstup.