„…ochotně poskytujte pohostinství.“ Římanům 12:13
Dávat druhým najevo, že je milujeme a že si jich vážíme, je typickým znakem učednictví (viz Jan 13:34-35). V prvotní církvi bylo důležité vítat nově příchozí, a je to stejně důležité i dnes. Možná se změnily společenské zvyky, ale Boží Slovo se nezměnilo. Ježíš řekl: „Kdo přijímá vás, přijímá mne…“ (Matouš 10:40). Protože jsi Kristův následovník, je tvým úkolem vyvolat v nových lidech pocit, že jsou součástí „…rodiny víry“ (Galatským 6:10).
Z přátelství uzavřených v církvi se může snadno stát „náboženská klika“; usmíváme se a mluvíme s nově příchozími, ale všechen svůj čas trávíme s vybranou skupinou lidí, které už známe. Mnozí z nás jsou spokojeni s existujícím okruhem přátel, proto potřebujeme hledat způsoby, jak zahrnout další lidi. Lidé přicházejí do církve s očekáváním lásky a přijetí, a pokud to nenaleznou během měsíce nebo dvou, odejdou jinam. Proto měj neustále vyladěnou duchovní anténu na lidi, kteří vypadají nespokojeně a mají pocit, že nezapadají.
Většina lidí má alespoň jednu negativní zkušenost z církve, proto potřebují něžnou milující péči navíc. Bible říká: „Berte na sebe břemena jedni druhých…“ (Galatským 6:2). Opravdové teplo a péče lidi přitahují. Důležitý je první dojem. Církev by měla být místem, kde je naše láska k druhým lidem, kteří jsou zranění, zřejmá od okamžiku, kdy vejdou do dveří. A pamatuj, že Bůh si nepoužívá těchto vztahů jen k naplnění potřeb těch, kteří přicházejí z obtížných situací – používá si jich také k našemu dozrávání.