„Za všech okolností děkujte…“ 1. Tesalonickým 5:18
Spisovatelka Barbara Johnson byla velmi vystresovaná; opozdila se a cestou do práce musela v autobuse stát. Její nálada rapidně klesala, když v tom se ozval veselý hlas z přední části autobusu: „Krásný den, že?“ Neviděla toho muže, ale poslouchala jeho komentář, když popisoval pěknou scenérii…kostel…hřbitov…požární zbrojnici. Jeho vděčný postoj vnesl světlo do nálady všech kolem. Když Barbara vystoupila z autobusu, koutkem oka zahlédla mluvčího: průměrně vypadající muž s tmavými brýlemi a bílou holí!
Pavel řekl: „Za všech okolností děkujte, neboť to je vůle Boží v Kristu Ježíši pro vás“ (1. Tesalonickým 5:18). Neděkujeme Bohu za zkoušky, děkujeme Mu během nich. Vděčnost je jako bumerang. Přináší požehnání příjemci, otočí se o sto osmdesát stupňů a přinese požehnání člověku, který ji vyjadřuje.
Jeden biblický učitel říká: „Ať je ve tvém životě jakákoliv krize, než se k tobě dostala, Bůh se ujistil, že jsi schopen ji snést…ostatní prošli tímtéž…a prošli tím vítězně…pro každé pokušení Bůh zaslíbil, že: ‚…se zkouškou vám připraví i východisko a dá vám sílu, abyste mohli obstát‘ (1. Korintským 10:13). Zkoušky a východiska jsou neoddělitelné. Ale ďábel nechce, abys to věděl, takže pokaždé, když procházíš zkouškou, ti říká, že není cesty ven. Naučil jsem se před dlouhou dobou, že když mě ďábel neustále tlačí, je to vždycky náznak toho, že ‚cesta ven‘ bude brzy ukázána… Musíme dělat to, co Bůh říká. ‚Radujte se!‘ Pamatuj: ‚Radost z Hospodina bude vaší záštitou‘ (Nehemjáš 8:10). Když máš Jeho radost, bude tě to posilovat na cestě.“