„…buďte bohatí i v tomto díle milosti.“ 2. Korintským 8:7
Naše dávání by mělo být řízeno a motivováno vděčností za to, co pro nás Kristus udělal. Pavel píše: „…byl bohatý, ale pro vás se stal chudým, abyste vy jeho chudobou zbohatli“ (2. Korintským 8:9). Je důležité pochopit, jak milostivý a štědrý je Bůh k nám, protože někteří z nás mu dávají zbytky; pokud nám něco zbyde poté, co jsme zaplatili naše účty a udělali jsme všechno, co jsme chtěli udělat, pak dáváme. Ale i kdybychom Bohu dali milion korun, pokud je to z našich zbytků, dali jsme Mu to, co máme nejlepšího? (viz Malachiáš 1:6-14).
Někteří lidé jsou „předávači“. Když dostanou dárek, který nechtějí, zabalí ho a dají ho někomu dalšímu. Někteří lidé mají plné skříně takových dárků. Takto někteří z nás přistupují k dávání Bohu – a to je urážka! V Novém zákoně nevidíš, že by se kazatelé doprošovali, prodávali věci nebo používali triky k tomu, aby získali peníze na Boží dílo. Vidíš tam takové lidi jako Makedonské, kteří reagují na Boží milost, protože porozuměli Bohu a zamilovali si Toho, komu sloužili.
Vše, co Bůh stvořil, bylo zamýšleno k dávání. Stvořil slunce, aby dávalo světlo ve dne a měsíc a hvězdy, aby dávaly světlo v noci. Stvořil květiny, aby dávaly semena. Bůh sám je dárce: „Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný“ (Jan 3:16). Když porozumíš milosti, okolnosti jsou přesunuty na vedlejší kolej. Tvé dávání není určeno tvými přijmy a výdaji, cenami akcií, hlavními ekonomickými ukazateli nebo výší daní. Ne, tvé dávání je motivováno Boží milostí!