„…což si napřed nesedne a nespočítá náklad…?“ Lukáš 14:28
Zasloužit si právo vést vyžaduje následující věci:
1) Na modlitbách věc vyhodnotit, než jednáš. Právě ta věc, která činí vedení druhých tak přitažlivým pro tvé ego, tě činí zároveň zranitelným vůči jejich tlaku a chvále. „Když Ježíš poznal, že chtějí přijít…aby ho provolali králem, odešel opět na horu, zcela sám“ (Jan 6:15). Buďme upřímní – kdo z nás občas nechce být „králem“? Ale Ježíš se nenechal vést potleskem davu, byl veden vůlí svého Otce. A ty jí musíš být veden také.
2) Nejen ucpat díru, ale postavit do ní správného člověka. Někdy dáváme lidem práci, protože nesme schopni najít nikoho, kdo by ji dělal. Ale co uděláš, když je ta práce přeroste? V sázce je více než šetřit něčí pocity. Tvůj strach z konfrontace povede k tomu, že lidé se budou trápit na špatném místě, zpomalí to naplnění vize a odradí to obdarované lidi kolem tebe, kteří si řeknou: „Jak dlouho toto hodláš snášet?“
3) Hledat tu nejlepší radu, kterou můžeš najít. „Kdo chodívá s moudrými, stane se moudrým…“ (Přísloví 13:20). Neplať dvakrát za stejnou informaci. Hledej radu u někoho, koho si vážíš, u někoho, kdo už udělal to, co ty chceš dělat. A to hlavně tehdy, když tvé rozhodnutí ovlivní druhé a bude vystaveno výzvě testu časem. To, co ti dnes připadá dobré, nebo vypadá dobře v naleštěných přesvědčovacích argumentech někoho jiného, možná nebude vypadat tak dobře zítra, až ti budou předloženy lepší možnosti.
Měj na paměti Ježíšovu hlavní myšlenku: „…což si napřed nesedneš a nespočítáš náklad…“ (viz Lukáš 14:28).