„Buď dobré mysli, synu, odpouštějí se ti hříchy.“ Matouš 9:2
Ježíš řekl ochrnutému muži, ležícímu na lůžku: „Buď dobré mysli, synu, odpouštějí se ti hříchy“ (Matouš 9:2). Možná se ptáš: „Jaké hříchy mohl spáchat ochrnutý muž?“ Existují tři způsoby, jak zhřešit:
1) Dopuštění se: při tom, když děláme některé věci.
2) Opomenutí: neuděláme dobré věci, které bychom udělat měli.
3) Sklony: souvisí s našimi špatnými postoji.
Proč Ježíš prostě neřekl: „Vstaň, vezmi své lože a jdi domů?“ Protože když víš, že jsou ti odpuštěny hříchy, máš jistotu, že můžeš požádat Boha o to, co potřebuješ, a odvahu se postavit ve víře a udělat cokoliv, co ti On přikáže. Protože ten ochrnutý věděl, že jeho hříchy byly odpuštěny, uschopnilo ho to k tomu, aby udělal to, co všichni považovali za nemožné.
Zde je důležitá lekce. Poté, co Adam zhřešil, skryl se před Bohem. Když se ho Bůh zeptal: „Kde jsi?“ On odpověděl: „Uslyšel jsem v zahradě tvůj hlas a bál jsem se“ (viz 1. Mojžíšova 3:9-10). Jak poznáš, že je pro tebe něco špatné? Když to vede k tomu, že se skrýváš před Bohem! Když tě to vede k tomu, že vynecháváš modlitbu, čtení Písma a společenství s Božím lidem. Bible obviňuje z hříchů, jako jsou krádež a chtíč, ale co ostatní věci, které nejsou tak jasně v Písmu vysloveny? K tomu, abys poznal, jestli je pro tebe něco dobré nebo špatné, si potřebuješ položit pouze jednu otázku: „Jak toto ovlivní mou důvěru, až budu stát před Bohem?“ Nikdy se nezmýlíš, když si položíš tuto otázku. „Moji milí, jestliže nás srdce neobviňuje, máme svobodný přístup k Bohu; oč bychom ho žádali, dostáváme od něho, protože zachováváme jeho přikázání a činíme, co se mu líbí“ (1. Janova 3:21-22).