„…postavíme se…před tebe…a ve své soužení budeme k tobě volat, a ty nás vyslyšíš a zachráníš.“ 2. Paralipomenon 20:9
Jeden člen sboru se zeptal svého pastora: „Cítíte se někdy sklíčeně?“ „Jistě,“ odpověděl. „Co s tím děláte?“ zeptal se dále. „Znovu se vzchopím. Být dole není můj problém – zůstat tam, to je můj problém. Buď jsem nahoře, nebo se zvedám. Naučil jsem se nezůstávat dole.“ Přestože pocit sklíčenosti je všeobecný, psychologové nás varují, abychom si dávali pozor na dvě nejobvyklejší příčiny: strach a únavu. Podívejme se na ně:
Strach: Když amónské, moábské a edómské armády pochodovaly proti izraelskému králi, strach sevřel krále i jeho národ. Cítili se bezmocní a báli se, že ztratí Bohem danou zemi a majetek. Pokud stres posledních několika let způsobil, že máš strach, udělej to, co udělal izraelský král. Obrátil se k Bohu a modlil se: „Jestliže na nás přijde něco zlého…postavíme se…před tebe…a ve svém soužení budeme k tobě volat, a ty nás vyslyšíš a zachráníš“ (2. Paralipomenon 20:9).
Nedovol, aby tě strach připravil o tvou naději a vizi. Místo toho stůj v Boží přítomnosti, volej k Němu a sleduj, jak tě zachrání. Ve Starém zákoně Bůh připomíná Izraeli dosažené výsledky své dobroty. Chtěl, aby si na to vzpomněli a byli odvážní. Ale strach někdy zastřel jejich paměť a oni začali pochybovat. Zní to povědomě? Proto jim řekl: „‚Nebojte se a neděste se…‘ Boj není váš, ale Boží“ (2. Paralipomenon 20:15). Jinými slovy: „Nemusíš porazit nepřítele, to je moje práce. Já to mám na starosti; důvěřuj, že to vyřeším.“ Proto pamatuj na to, kdo dnes vládne nad tvými okolnostmi. Stůj v Jeho přítomnosti, věř Jeho zaslíbením!