„Tyče zůstanou v kruzích, nebudou vytahovány.“ 2. Mojžíšova 25:15
Archa úmluvy reprezentovala Boží přítomnost uprostřed Jeho lidu. Když Pelištejci archu ukořistili, dostali nádory. Když ji umístili ve svém chrámu, jejich bůh Dágon spadl na zem (viz 1. Samuelova 5:1-5). Morální poselství tohoto příběhu zní – nezahrávej si s Božími věcmi! Dokonce i když nejsi připraven sloužit Bohu, alespoň buď moudrý a měj Ho v úctě. Když Izraelci porazili Pelištejce, David se rozhodl donést archu, symbol Boží přítomnosti, zpět domů do Jeruzaléma. Když Bůh naplánoval archu, umístil po jejích stranách kruhy a tyče, které procházely těmito kruhy; řekl, že archa musí být nošena pouze na ramenou speciálních kněží. Ale někdo vymyslel „lepší způsob“; tak ji položili na nový vůz, který táhnul vůl. A tehdy se vše obrátilo ke zlému. Když archa začala padat z vozu, náhodný přihlížející se ji s dobrým úmyslem rozhodl stabilizovat. A on kvůli tomu zemřel! Řekneš: „To je opravdu extrém.“
Zde je lekce pro ty, kdo chtějí zabalit Boží přítomnost, nabízet ji a sdílet ji s jinými. Kdo je způsobilý k tomu, aby nesl Boží přítomnost? Pouze věřící, kteří byli očištěni krví Beránka a umyti Slovem v určené nádobě k umývání, kteří mají společenství s Bohem u Jeho stolu, kteří Ho uctívají u oltáře a kteří chodí ve světle pravdy představovaném sedmiramenným svícnem. Pryč s moderními verzemi! „A Pán denně přidával k jejich společenství…“ (Skutky 2:47). Pokud chceme nést Boží přítomnost a budovat Jeho církev, musíme to dělat Jeho způsobem.